O tom co je akce Frozen Ostrava a jak vznikla, jsem již psal v tomto článku, takže pokud náhodou vůbec netušíte, o co jde, tak doporučuji si jej nejprve přečíst.

Každopádně se tedy včera (27.ledna) udála a já jsem u toho samozřejmě nemohl chybět. Natěšený na velkolepou recesi jsem před čtvrtou dorazil na Masarykáč a docela se zděsil. Vypadalo to spíš na koncert Tokyo hotel nebo Hannah Montany či co vůbec je teďka in. Jeden hlouček vedle druhého, většina lidí jen tak stála a čekala co bude. O nějakém splynutí s běžným mudlou nemohla být řeč. No nic, vydal jsem se přes náměstí abych správně zamrznul v pohybu a za chvilku už zahvízdala píšťalka. To musím pochválit, lidi nezamrzali pozvolna pět minut jak jsem tu viděl jinde, ale pěkně synchronizovaně.

Někteří účastnici zaujali abstraktní pózu, jíní prostě stáli úplně stejně jak stáli pět minut předtím a nebylo na nich poznat změnu. A to je první z velkých záporů akce. Ať už jsem to viděl z mého omezeného úhlu pohledu při akci, nebo potom na videích, furt mi to připadlo umělé. Chyběla mi prostě ta iluze toho zamrznutí v reálném pohybu, jakoby z ničeho nic, nečekaně. Ono už to srocení davů dávalo znát, že k něčemu dojde a vyumělkovaná póza či ledabyle postávání moc pocit nějaké dynamiky nebudí. Dojmu ze zamrznutí moc nepomohlo ani všudypřítomné brebentění a pohihňávání nezletilých fanynek čechopolky Ewy Farné.

Dvě minuty uběhly jako voda a přišel další kámen úrazu. Spousta účastníku nepokračovalo dál v pohybu, ale začalo se plácat po ramenech, jací jsou to kabrňáci a jak to pěkně zahráli, případně začali tleskat. Po takovéto akci by se měli všichni rozejít, každý svým směrem. Tohle byl zkrátka poslední hřebík do rakve uvěřitelnosti zmrzlé Ostravy.

Pokud bych měl Frozen Ostravu shrnout, tak z nějakých tří tisíc přes bránu pekelnou (Facebook) nahlášených lidí došlo tři sta až pět set. Kladně hodnotím zahájení i ukončení, které jsem jasně slyšel a bylo fajn. Našlo se dost lidí, jež pochopilo smysl akce. Dokonce se mi i líbilo, že akce posloužila částečně k propagaci Ostravy jako města kultury a to i přes to, že by takováto akce k žádným reklamní účelům sloužit neměla. Co mě naopak nasralo, byla spousta existencí, které akci nepochopili. Když pominu ono zkažení iluze náhodného zmrznutí, tak se našlo dost takových, co to prostě dvě minuty v klidu nevydrželo. Je takový problém chvíli držet hubu a nehýbat se do kamery?

Jestli bude něco podobného příště, jako že doufám, že ano, tak by bylo lepší účastníky lépe seznámit s pravidly akce a s jejím smyslem. Snad to bude lepší. Heslo dne: „Christ, I was frozen today!“

(zatím nehodnoceno)
 Ukládám ...